Bylo nebylo, za sedmero obchodními domy a sedmero parkovišti žili ve vysokém křoví, dva velcí kamarádi Tajtrdlík a Famfrlík. Tajtrdlík byl starší vypelichaný pes a Famfrlík, stará unavená kočka. Tihle dva kamarádi se setkali, když byli ještě malí, a oba potkal stejný osud. Tajtrdlíka i Famfrlíka dostali děti pod stromeček jako dárek, ale postupem času se dětem obou kamarádů omrzelo a nebavilo je si s nimi hrát, chodit na procházku, a prostě se o ně starat, a tak jednoho dne skončil Tajtrdlík na parkovišti u obchoďáku. Bylo mu tam smutno, měl hlad a moc si přál kamaráda, se kterým by tuhle zlou dobu přečkal. A dočkal se. Nedlouho po tom se tam na tom parkovišti zjevil kocourek Famfrlík. Také ho tam nechali nějaké děti, které se o něho nechtěli starat. To víte děti, Tajtrdlík a Famfrlík nebyli hned kamarádi, ale každý se schovával v jiném koutě křoví a báli se jeden druhého. Po čase se stále více potkávali, a tak se pomalu skamarádili. Jak se skamarádili, tak spolu začínali prožívat stále více dobrodružství, která Vám budou postupně vyprávět.

Jednoho dne se probudil Tajtrdlík dříve a byl celý neposedný. Hned běžel a probudil Famfrlíka. Vstávej Famfrlíku, dnes si uděláme dlouhý výlet. Moc rád bych se podíval až na konec té krásné louky, kde jsme potkali svého nového kamaráda krtka. Oba vstali, umyli se, vyčistili si zuby, nasnídali se a vyrazili na výlet. Jak vyšli, tak se zastavili u kamaráda krtka, aby se ho zeptali, jestli neví, co je za tou loukou. Krtek jim pověděl, že tak daleko ještě nebyl, ale že slyšel od jedné myšky, kterou potkal, že by tam mělo být hodně zvířátek. Hodně zvířátek? Divili se Tajtrdlík a Famfrlík. No, musíme to prozkoumat, řekli si kamarádi. Nepůjdeš s námi Krtku? Krtek povídá, že na něho by to byla moc dlouhá cesta, ale že mu všechno budou vyprávět, až se vrátí. Tak Tajtrdlík a Famfrlík vyrazili. Šli hodně dlouho, protože na louce byla vysoká tráva, ale zpívali si, a tak jim cesta pěkně utíkala. Po několika hodinách došli na konec louky, kde byl vysoký plot. A za tím plotem skutečně bylo hodně zvířátek. Tajtrdlík a Famfrlík slyšeli, jak zvířátka štěkají, hýkají, řechtají, pískají a povídají si mezi sebou. Naši kamarádi si řekli, že tohle musí prozkoumat. Šli kolem plotu a hledali nějakou možnost, jak se ke zvířátkům dostat, protože neměli peníze a nemohli jít hlavní branou, jako všichni ostatní návštěvníci. Jak tak Tajtrdlík a Famfrlík jdou, tak narazili na díru v plotě. Díra byla dostatečně veliká, aby se jí mohli kamarádi protáhnout. Hned se dírou protáhli a šli se podívat za těmi zvířátky. První zvířátko, které viděli, byl kůň, který na sobě měl bílé pruhy. Tak veliké zvíře, a ještě k tomu pruhované, nikdy neviděli. Šli k němu blíž a prohlíželi si ho. Pruhovaný kůň přišel ke zvířátkům blíž a povídá jim. Ahoj zvířátka, co tady děláte, jak to, že nejste za ohrádkou, jako jsme my? No, my jsme se šli projít a narazili jsme na plot, ve kterém byla díra, a tak jsme sem vlezli a viděli jsme tebe. Můžeš nám říct, kdo jsi a hlavně, kde jsme? No tak já vám to řeknu, ale musíte se schovat, protože kdyby vás někdo viděl, tak by vás zahnal. Kamarádi se schovali a poslouchali, co jim pruhovaný kůň povídá. Tak nejdříve zvířátka, já jsem zebra, tedy takový pruhovaný kůň a moji předci pochází z Afriky, kde běháme volně po stepi a je nás tam ve stádu hodně. Ty pruhy máme schválně, abychom se mohli pohybovat a nebyli jsme tolik nápadní. Po celém světě jsme takto rozmístění v zoologických zahradách, aby se na nás mohli dívat děti a poznali, jak vypadáme. Takže jsem vám i řekl, kde jste. Jste v zoologické zahradě. V naší zoologické zahradě je spousta dalších zvířátek, která poznáte, když budete po zahradě chodit. Hlavně choďte potichu a nenápadně, aby Vás někdo nepoznal a nechtěl Vás vyhnat, protože nemáte vstupenky. Naši kamarádi Tajtrdlík a Famfrlík zebře poděkovali a šli se podívat na další zvířátka v zoologické zahradě. Hned vedle ohrady zeber byl výběh antilop. Antilopy jsou krásná zvířata, která stále běhají a překrásně skáčou. Jejich skoky jsou až 4 metry dlouhé. Je na ně moc pěkný pohled, když tak skáčou. Těmi skoky se brání před lvy a tygry, kteří je chtějí chytit. Naši kamarádi Tajtrdlík a Famfrlík se hned u výběhu antilop zastavili a pozorovali je. Jak je pozorovali, tak k nim jedna antilopa přišla, byla krásná, vysoká a měla dlouhé rovné rohy. Povídá jim, co tady hoši děláte? Říkala mi zebra, že jste se přišli podívat na zvířátka, která jste ještě nikdy neviděli. Dnes si už běžte lehnout a zítra si budeme povídat o nás antilopách, a pak Vás pošlu k dalším našim kamarádům, kteří tady v zoologické zahradě jsou. Tajtrdlík a Famfrlík poslechli a šli si do křoví lehnout a těšili se na další dobrodružství, která zažijí v zoologické zahradě další dny.   

Vidím děti, že vám už se také zavírají oči, tak už pěkně spěte. Budeme se těšit na další pohádky.