Při oslovování je nutné si zapamatovat, že v našich podmínkách oslovujeme pane, paní, slečno pouze osoby neznámé, tedy ty, kte­rým jsme nebyli představeni. V ostatních případech připojíme buď akademický titul, funkci, nebo příjmení. V některých případech je obvyklé oslovení paní, slečno plus křestní jméno (např. v kadeřnictví; tento způsob je vžitý i v určitých profesionálních skupinách, např. v divadlech - je ovšem povolen pouze těm, kteří jsou součástí těchto skupin, má totiž v sobě jistou míru familiárnosti). Křestním jménem oslovujeme pouze velmi dobré přátele a známé, zpravidla ty lidi, s kterými si tykáme. Oslovování křestním jménem je obvyklé i v různých zájmových klubech (sportovních, ochotnických kroužcích apod.). Říkat komukoli pouze příjmením je naprosto chybné a svědčí o nedostatku společenského taktu (za roztomilé je můžeme pokládat pouze u večerníčku Macha a Šebestové).